Když se řekne tejpování…

Barevné pásky různých tvarů nalepené po celém těle sportovce, to je jak široká veřejnost vnímá pojem tejpy.

Úzká, pružná a elastická lepící páska. Takto se dá popsat tzv. kinesiologický tejp. V tomto článku se vám pokusím přiblížit i jiné druhy tejpu, techniky jejich aplikace a možnosti využití tejpování. Není to pouze o barevných páskách nejrůznějších tvarů, ale je také důležité si uvědomit, za jakým účelem jsou tyto pásky lepeny, a jaké má mít jejich nalepení efekt.

Za prvé bych rád upozornil, že tejpování není předností fyzioterapeuta, ale tou je jeho vzdělání a zkušenosti, které aplikuje v praxi. Pokud z fyzioterapie odcházíte bez nalepené pásky, není efekt terapie o nic menší. Pro aplikaci tejpu se rozhoduje fyzioterapeut nikoli klient. Pokud ale podle objektivního vyšetření zhodnotí tejpování jako prospěšné, je na vás, abyste s aplikací souhlasili, neboť za materiál musíte většinou sami zaplatit.

Vedle kinesiologického tejpu, který má velkou škálu výhod a využití, je zde tejpování pomocí pevných tejpů, které má také své opodstatnění.

Kinesiologický tejp

Většina lidí si pojem tejpování spojí s barevnými páskami, které viděli nalepené na sportovcích během soutěží běžících v televizi.

Je to něco, co zlepší můj výkon, sníží mi bolest a vrátí danému orgánu svoji původní stoprocentní funkci, takto zjednodušeně si dokáže laik představit efekt tejpu. Na druhou stranu jsou zde i názory typu: “je to jen placebo”, “další zbytečná věc, za kterou utrácí člověk peníze”, “je to pouze marketing a způsob, jak si prodejce namastí kapsu” nebo “studie dokázaly, že tejpy nefungují”. Nicméně bohužel pro každý článek či studii říkajíc, že kinesiotaping má malý nebo žádný efekt, existuje jiná studie, která říká naprostý opak. Ani metaanalýzy a systematické přehledy zatím nedošly k pevně stanoveným závěrům. Některé jsou pro tejpování a některé zase proti.

Co je kinesiotejp?

Myslím si, že pokud jste posledních několik let nebyli zavřeni v totální izolaci, máte aspoň minimální představu o tom, co se pod pojmem kinesiotejp skrývá. Nicméně v kostce by se dalo shrnout, že kinesiotejp je zbarvená, lepkavá, pružná a elastická páska, která je určena k relativně dlouhému nošení. Na světě je mnoho různých značek a všechny se vzájemně předhánějí, který tejp je nejlepší, ať už co do pružnosti, lepivosti nebo doby výdrže nalepení. Použití této pásky je z různých důvodů, ale nejčastěji jde o snížení bolesti a ovlivnění funkce, čímž může být obecně myšleno zlepšení stability daného kloubu, facilitace nebo inhibice daných svalů, což vede ke zvýšení důvěry sportovce ve svůj výkon, snížení recidivy úrazu a k prevenci úrazu.

Techniky aplikace kinesiologického tejpu

Technik pro nalepení tejpu je velké množství, jedná se o specificky nastříhané tejpy do různých tvarů. Rozdílnost v technikách určuje místo nalepení tejpu, ať už v rámci postavení kloubu, nebo v rámci začátku a konce svalu. Dále je to míra natažení tejpu, a pak máme specifické techniky pro ovlivnění fascií a lymfatického systému. Víceméně lze říci, že vždy záleží na zkušenostech fyzioterapeuta jeho znalosti anatomie, funkce, a co přesně chce tejpováním ovlivnit. Proto velmi doporučuji všem, co chtějí tejpy aplikovat, absolvovat specializovaný kurz pro tejpování, např. od firmy Rehasport, která vyučuje s tejpy firmy Temtex.

Pevný tejp

Hlavně v minulosti nejvíce využívaný tejp, byl zejména pevný, neboť vynález kinesiologického tejpu sahá teprve do sedmdesátých let a na trh se dostal až v průběhu let osmdesátých.
Pevný tejp má ale stále svá opodstatnění a je velmi využíván sportovci. Je často označován jako atletický, sportovní nebo fixační tejp. Je to většinou zcela pevná páska o různých šířkách a dnes už i o různých barvách, ale stejně nejčastěji bývá bílá. Největší využití tohoto tejpu je právě mezi sportovci. Využívá se pro omezení pohybu v příslušném kloubu. Např. místo ortézy po čerstvé distorzi hlezenního kloubu. Ale lepí se i na malé klouby prstů ruky pro prevenci možného úrazu např. v ragby, americkém fotbalu, volejbalu či basketbalu.

Rád bych ale také zmínil specifické techniky a koncepty využívající pevný tejp pro změnu funkce pohybového aparátu. Ty už tolik známé nejsou, neboť je většinou provádí školený fyzioterapeut na řadovém pacientovi, nikoli na vrcholovém sportovci. Jedná se např. o Mulliganův koncept nebo tejpování dle McConnella, který využívá pevný tejp pro snížení bolesti u patelofemorálního syndromu.

Je pravda, že pevný tejp špatně drží na kůži, protože se jeho délka nepřizpůsobí protažitelnosti kůže. Proto je někdy pod tejpem nalepena ještě větší náplast, na kterou se pevný tejp lépe chytí. To lze sledovat u aplikací v rámci Mulliganova konceptu. Většinou je zde i častější reakce kůže na lepidlo, které může obsahovat latex oproti kinesiologickému tejpu.

Pevný tejp versus ortéza

Pokud se bavíme o aplikaci pevného tejpu pro ovlivnění rozsahu pohybu v kloubu, lze ji porovnat s používáním ortézy. Každé má samozřejmě svoje výhody i nevýhody.

Kdy volíme tejp?

Tejp je jednozačně ideální použít, když se jedná o akutní záležitost, která nedělá problémy během každodenních činností, ale pouze při nadměrné zátěži jako je např. sport. Lze potom použít tejp na zátěž, která trvá pouze kratší dobu.
Když si nechcete pořizovat dražší ortézu a víte, že bolesti jsou výhledově pouze dočasné, je jasnou volbou fixační tejp.

Kdy volíme raději ortézu?

Když mají obtíže chronický charakter, tak se tejp již finančně nevyplatí, spotřeba je opravdu veliká a i kvalitní ortéza se potom vyplatí.
Když nemáte nikoho, kdo by vám tejp aplikoval, tak je také lepší pořidit si ortézu. Samozřejmě můžete vždy navštívit svého fyzioterapeuta, ale ten vždy nemusí mít ve vámi požadovaný termín čas.

Nevýhody?

Obě metody fixace a stabilizace mají samozřejmě i své nevýhody. U tejpu je to velká spotřeba tejpu, a tím pádem zátěž finanční ale i časová (doba aplikace). Navíc je lepší, když jako první aplikujete podtejp molitanový, aby se tejp nelepil přímo na kůži, tudíž je potřeba zase další materiál.
U ortézy je nevýhodou její velikost, která někdy může překážet v botě, pokud se bavíme o fixaci hlezenního kloubu. Někdy má i taková ortéza mírnou volnost oproti tejpu, který je přímo na míru. A hlavně tejp hodíte po použití rovnou do koše, kdežto o ortézu se musíte nějakým způsobem starat (speciální prací prostředek).

Speciální techniky, koncepty

Pro příklad si uvedeme zmíněný Mulliganův koncept neboli MWM (Mobilization with movement). Tento koncept používá manipulační léčbu, konkrétně tzv. “repoziční techniky” kloubu či měkké tkáně do určitého nastavení, pro obnovu správné funkce s následným odstraněním bolesti. Manuální terapii doplňuje pevným tejpem, který má za úkol “držet” daný segment, tkáň v určitém nastavení, které by mělo být výhodnější pro danou část pohybového aparátu. Lepení v tomto přístupu není přímo na kůži, ale na široký tejp resp. náplast, která je více adhezivní a je volně nalepená. Repozici potom provádí pevný tejp, který je nalepen přes tuto spodní vrstvu.

Zásady aplikace společné pro oba typy pásek

Kůže by měla být připravená pro aplikaci tejpu
Tejp nejlépe drží na čisté, suché a odmaštěné kůži, pokud používáme fixační tejp pro omezení pohybu v kloubu, pod který se standardně aplikuje i molitanový podtejp, většinou není kůži nějak moc před aplikací připravit, protože tady se lepí několik vrstev a konec tejpu většinou lepíte přes jeho samotný začátek. Je také důležité zmínit, že tejp špatně plní svoji funkci, pokud se přilepí pouze na chlupy. Proto je někdy nutné kůži oholit, většinou stačí pouze chlupy zkrátit zastřihovačem.

Zažehlení tejpovací pásky
Pro aktivaci lepidla je lepší třením přes aplikovaný tejp místo zahřát, čímž se tejp lépe přichytí. To platí i u pevného tejpu, a však pokud aplikujete několik vrstev je dobré každou vrstvu zažehlit, přimáčknout, tak aby co nejlépe dosedla na spodní vrstvu.

Režimová opatření
Pod pojmem režimová opatření mám na mysli ideálně aspoň půl hodiny po nalepení tejpu neprovádět žádnou větší fyzickou aktivitu. Jedná se především o aplikaci tejpu klientovi, který se zrovna chystá sportovat. Zpocením se ihned po nalepení pásky zhorší efekt adheze tejpu, tudíž je nutné aspoň třicet minut po nalepení počkat jak se sportem, tak např. s přímým kontaktem s vodou, ať už se jedná o bazén či sprchu.

Efekt tejpování

Vždy je výčet efektů tejpování o něco větší než člověk požaduje a než si dokáže představit. Berte to trochu s nadsázkou, nicméně každá technika nalepení je za účelem zlepšit, snížit, zvýšit nebo omezit. Pak už záleží, o co vlastně fyzioterapeutovi jde. V hodně článcích najdete červené varování s vykřičníkem, které říká, že si tejpováním můžete ublížit. Určitě to má také své opodstatnění. Když potřebujete určitý sval utlumit a vy se ho budete snažit stimulovat, logicky to vždy nemusí vést ke snížení bolesti. Bude vás bolet koleno a vy si ho sami zatejpujete, ale bolesti kolene jsou sekundární a jejich důvod je porucha funkce kyčelního kloubu. Ano můžeme potom mluvit o tom, že v těchto případech si “ublížíte”, i když bych raději řekl, že si spíš nepomůžete. Ublížíte si hlavně plýtváním času a peněz. Raději zainvestujte v kvalitního fyzioterapeuta, který se o vás bude starat a po důkladném vyšetření vás naučí aplikaci tejpu, pokud taková možnost u vás zrovna bude.
A obecně k efektům tejpování, vždy jde o nějaký tah nebo tlak ať už pevného, nebo pružného tejpu. Tah od konce svalu k jeho začátku, tah k repozici daného kloubu nebo měkké tkáně do určitého směru, tah od hlubších vrstev (hlavně u lymfatické a čistě analgetické aplikace kinesiotejpu) nebo tah v rámci uvolnění a zlepšení pohyblivosti/ protažitelnosti fascií. Tah zároveň s tlakem se využívá hlavně u stabilizací kloubu, po distorzi nebo omezení rozsahu pohybu v určitém kloubu.

Co nám to může přinést?

• zlepšení svalové funkce (ať už stimulace nebo inhibice)

• zlepšení rozsahu pohybu či právě jeho omezení

• zmenšení otoku resp. zrychlení hojících procesů

• snížení bolesti

• podpora správné funkce (kloubu, svalu, fascie)

Cíle tejpování jsou téměř souhlasné efektům, ale zjednodušeně se jedná o stabilizaci a podporu segmentu při úrazu, snížení bolesti uvolněním zraněných a bolestivých struktur, a facilitaci normálního pohybu, svalové akce nebo celých pohybových vzorů.

Vedlejší účinky

Jako u jiných technik využívaných v rámci rehabilitace, které mohou mít vedlejší účinky, tak je tomu i u tejpování. I když se objevují velmi zřídka, je nutné se o nich zmínit. Základem při objevení vedlejších účinků primárních jako je alergie, nebo sekundárních jako jsou zhoršení obtíží v dané lokalitě či jinde na těle, by mělo být informování vašeho fyzioterapeuta o daných změnách či pocitech a okamžité odstranění tejpu.

Jak poznám alergickou reakci na tejp?

Pokud je kůže v okolí aplikovaného tejpu červená, svědí nebo se na ní začnou objevovat puchýře či máte pocit jakoby byla spálená, je dost pravděpodobné, že jste na tejp alergičtí. Tato alergie není příliš častá, ale vyskytnout se samozřejmě může, proto vždy respektujte své pocity, a pokud máte podezření, tejp okamžitě ale opatrně sundejte. Nelepte tejp na pokožku znovu, a jak jsem již předeslal, nezapomeňte informovat svého fyzioterapeuta.
Jestliže máte pocit, že po nalepení tejpu jsou vaše obtíže horší, což se opravdu stát může, pásku odstraňte.

Jak odstranit tejp

Po uplynutí zhruba pěti dní se doporučuje kinesiologický tejp sundat, u aplikací pevného tejpu za účelem stabilizace kloubu při nadměrné zátěži se tejp snímá ihned po uplynutí této zátěže (fotbalové utkání či jiná sportovní soutěž, ba dokonce může jít i o práci).
Měli byste postupovat s rozmyslem. Tady neplatí pravidlo “čím rychleji to strhnu, tím to bude méně bolet”, to opravdu ne. Postupujte takto: ideálně použijte nějaký odstraňovač tzv. remover, nebo se aspoň pokuste samotný tejp namastit např. dětským olejíčkem. Nechte olej chvíli působit, a pak ho ideálně namočte ve sprše. Poté ve směru růstu chlupů tejp pomalu sloupněte, ale po povrchu, nikoli tahat tejp směrem od těla, čímž byste mohli strhnout vrchní vrstvu pokožky. Můžete si ještě pomoci druhou rukou, kterou tkáň pod nalepeným tejpem mírně stlačíte.
Odstranění pevného tejpu nebývá problém, pokud pod něj aplikujeme molitanový podtejp. Stačí tejp opatrně nastřihnout v místě, kde je přichycen na kůži a zbytek už svléknout, neboť molitanový podtejp nemá adhezivní účinky.
Jestliže po odstranění tejpu uvidíte červenou mapku na kůži, na které se později začnou tvořit strupy, nejedná se o alergii, ale o právě rychlé stržení nalepené pásky, kterým jste odstranili i svrchní vrstvu kůže.

Zkušenosti z praxe

Pro názor z praxe jsme oslovili pana Mgr. Miroslava Brůžu z Rehabilitace Rehasport, která už v oboru kinesiologického tejpování proškolila více než čtyři tisíce fyzioterapeutů, lékařů a jiných odborníků. Zajímala nás zkušenost s různými druhy tejpování v kontextu s mladými sportovci.
“V běžné praxi se snažím tejpování až tolik neprosazovat, protože to není to gró samotné fyzioterapie, ale většina lidí zejm. laici to tak někdy vnímá. Proto existují lidé, kteří jsou k tomu hodně skeptičtí a druzí, kteří tejpování výrazně vyžadují. Pokud vidím smysl v tom, že by to danému klientovi mohlo specificky pomoct nebo ho trochu popostrčit ve smyslu podpory určité funkce, tak za pokus nic samozřejmě nedáte a lepím. Kde ale tejpování velmi rád používám a má své opodstatnění, je u sportu. Např. ve florbalové reprezentaci žen do 19ti let, o které se starám, jsou časté distorze hlezenních kloubů a distorze zápěstí. Jelikož býváme na několikadenních soustředěních a turnajích, kde nemáte možnost čekat dva, tři dny až se stav zlepší, je nutné sáhnout po všech možných dostupných přípravcích, aby hráčky mohly druhý den nastoupit do dalšího zápasu. Při subakutní distorzi, která není doprovázena otokem, ale pouze bolestivostí v krajních polohách daného kloubu využívám nejdříve aplikaci fixačního tejpu, která hlezenní kloub plně zastabilizuje, a následně pokud hráčka zvládá zátěž a není bolestí limitována, volím pouze tejp kinesiologický, který ji dodá znovu plnou důvěru v poraněnou končetinu a podpoří funkci svalů. Když se jedná o akutní průběh a hráčka není schopna sportovního výkonu, kombinuji manuální lymfodrenáž s aplikací kinesiologického tejpu technikou, která je odborně nazývaná lymfotejpingem, kterým se snažím ještě doplňkově stimulovat lymfatický systém.”

Závěrem bych rád dodal, že je stále dle rozdílných studií nejasný efekt tapingu. Nicméně ať už se jedná pouze o “popostrčení” ve smyslu zlepšení funkce či pouze zmírnění bolesti, je tejpování levnou neinvazivní vhodnou doplňkovou metodou, kterou lze zlepšit stav klienta, i kdyby to mělo být bráno jako placebo efekt, stále je to platný pozitivní efekt!!!