Bolest žlučníku

Příčina bolesti žlučníku

Bolest žlučníku je v drtivé většině případů spojena s choletitiázou (přítomností kamínků ve žlučových cestách), která představuje jedno z nejčastějších onemocnění trávicí soustavy vůbec. Žlučník může být postižen i maligním nádorem (rakovinou), karcinomy žlučníku nejčastěji vznikají při současné cholelitiáze, karcinomy žlučníku ale většinou nebolí a přichází se na ně až v pozdním stadiu.
Cholelitiáza je přítomnost kaménků ve žlučníku (tzv. cholecystolitiáza) nebo výskyt kaménků ve žlučovodech (choledocholitiáza).
Rizikovými faktory pro vznik kamenů ve žlučníku je těchto 5F – female, forty, fatty, fertility a fair – tedy ženské pohlaví, věk (nad 50 let, nejčastěji v páté, šesté a sedmé dekádě života), nadváha nebo obezita, vícečetná těhotenství a socio-ekonomický stav. Kameny můžou mít různé složení a vzhled – rozlišují se cholesterolové kamínky, pigmentové kamínky (vznikají ve specifických situacích – jaterní cirhóza, dlouhodobá nitrožilní výživa apod.) a smíšené kamínky (v ČR nejčastější – mají hnědou barvu a mazlavou konzistenci).

Příznaky bolesti žlučníku

Nekomplikovaná cholelitiáza nemívá žádné projevy, u některých nemocných se objevují nespecifické příznaky jako tlakové bolesti v epigastriu (nadbříšku – středová oblast mezi žebry), pocity plnosti, přejedení, říhání, nevolnost, návrat hořkých šťáv do úst v době po jídle, průjmy po jídle, nadýmání, plynatost.

Specifickým projevem cholelitiázy je bolestivý syndrom – tzv. biliární (žlučníková) kolika. Za 3-5 hodin po jídle, nejčastěji v noci, pacienta trápí zhoršující se tlaková bolest v nadbříšku, která je trvalá. Po několika hodinách se mění charakter bolesti – ta přichází ve vlnách (tedy se jedná o koliku) a šíří se do pravého podžebří a pod pravou lopatku. Pacient cítí nevolnost a zvrací, zvracení ale nepřináší úlevu (to je důležitý rozdíl od jiných trávicích potíží – jedná se totiž o tzv. extragastrický/reflektorický typ zvracení).
Pokud bolest trvá více než 12 hodin, je třeba brát v úvahu komplikace biliární koliky – mezi ně patří akutní cholecystitida (akutní zánět žlučníku), hydrops a empyém žlučníku (nahromadění tekutiny nebo hnisu ve žlučníku), biliární pankreatitida (zánět slinivky břišní způsobený zaklíněním kamene v oblasti Vaterské papily – společného ústí žlučovodu a vývodu slinivky břišní) a obstrukční ikterus (žloutenka způsobená zaseklým kamenem ve žlučovodu). Tyto komplikace musí řešit lékař.

Bolest žlučníku v těhotenství

Těhotenství přispívá ke vzniku choletitiázy. Je to dáno více faktory – jednak dochází ke změnám ve složení žluči, jednak se žlučník pomaleji vyprazdňuje (dochází ke zpomalení motility). Ve žluči je více cholesterolu, naopak klesá zastoupení žlučových kyselin – tím stoupá saturační index a žluč je mnohem náchylnější k tvorbě kamenů. Tu navíc podporuje i zpomalené vyprazdňování žlučníku dané změnou gastrointestinálních hormonů – cholecystokinin se uvolňuje nižší rychlostí. Dalším faktorem je vzrůst hmotnosti těhotné ženy.
Objem žlučníku se tak během těhotenství zvětší až dvakrát.
U 80% žen je cholelitiáza bezpříznaková a nevyvolá v těhotenství žádné problémy. Zbylých 20% těhotných zažije biliární (žlučníkovou) koliku. Dobrou zprávou je, že většinou se jedná o izolovanou koliku, recidiva (opakování) je velmi vzácná.
Po porodu se ale situace mění. V šestinedělí se biliární (žlučníkové) koliky vyskytují častěji. Je to dáno redukcí hmotnosti související s zvýšeným vylučováním cholesterolu do žluče a ztrátou vlivu hormonu progesteronu, který zpomaloval vyprazdňování žlučníku.

Žlučník a bolest zad

Součástí bolestí žlučníku mohou být v některých případech i bolesti v oblasti zad – například při biliární (žlučníkové) kolice vyzařuje bolest pod pravou lopatku, při biliární pankreatitidě vyzařuje bolest k páteři a do zad a zhoršuje se v poloze na zádech.

Dieta při bolesti žlučníku

Žlučníková dieta, také někdy označovaná jako jaterní, je dieta č.4 – dieta s omezením tuků. Dá se užívat dlouhodobě, je plnohodnotná. Dieta je lehce stravitelná.
Tato dieta se také doporučuje při onemocnění pankreatu – slinivky břišní (ale pouze v klidovém stadiu – v subakutním stadiu se tuky musí vyloučit – pacient má pak dietu 4S – s přísným omezením tuků).
Vzhledem k potřebě omezit tuky se u žlučníkové diety používá libové maso (pacient by tedy neměl jíst žádné uzeniny kromě libové šunky, i ryby by měly být jen libové), nízkotučné mléko (zakysané výrobky jsou dobrou alternativou), vejce je vhodné používat pouze při přípravě pokrmů. Majonézu, tatarskou omáčku a hořčici musí pacient během diety z jídelníčku vyřadit.
Koření by mělo být jen nedráždivé (například kmín, bobkový list). Zelenina nesmí být nadýmavá, dráždivá a pálivá (například kořenová zelenina a salát je dobrý výběr, naproti tomu zelí a luštěniny nejsou vhodné). Ovoce má být dozrálé.
Smažená a obalovaná jídla a pokrmy připravovaná na tuku by se na jídelníčku neměla objevovat.

V akutním stadiu onemocnění žlučníku (například při biliární kolice) je krátkodobě zavádí dieta s přísným omezením tuků – dieta č. 4S. Dieta je složena především ze sacharidů – brambory, těstoviny, rýže. Strava je nenadýmavá a nearomatická – koření se používá opravdu jen minimálně (lze jídlo ochutit jen petrželkou, trochou pažitky, vanilkovým cukrem nebo citronovou šťávou). Při přípravě pokrmů je povoleno jen vaření a dušení. První čtyři dny se na jídelníčku neobjeví maso, žloutky (smí se zařadit pouze bílky), mléko ani mléčné výrobky, ze zeleniny je vhodná pouze mrkev a rajčatový protlak (ale pouze v malém množství). Z ovoce se doporučují vyzrálé banány a jablkové či broskvové pyré. Co se týče pečiva, pacient by měl jíst starší bílé pečivo (tedy ne čerstvé), nikoliv pečivo z listového nebo kynutého těsta.

Léčba bolestí žlučníku

Biliární (žlučníková) kolika se léčí klidem na lůžku, teplými obklady na pravý nadbříšek a vynecháním jídla. Lékaři podávají do žíly kombinaci léků se spasmolytickým a analgetickým účinkem (analgetika = léky proti bolesti; spasmolytika = léky proti nadměrnému stažení hladkých svalů vnitřních orgánů – trávicího, močového a pohlavního ústrojí).

Bezpříznaková cholelitiáza se sleduje, cholelitiáza s příznaky (či komplikacemi nebo jinými přidruženými riziky) se řeší chirurgicky (většinou laparoskopicky, klasicky otevřenou cestou už mnohem méně).

Alternativou k chirurgickému řešení (ale pouze při mírnějším stavu onemocnění, pacient musí splňovat určitá kritéria a nesmí trpět některými určitými onemocněními – například chronickými průjmy, žaludečními vředy, pacientky nesmí být těhotné apod.) je tzv. disoluční terapie. Léky obsahují žlučové kyseliny – kyselinu chenodeoxycholovou a kyselinu ursodeoxycholovou – ty rozpouštějí už vzniklé kameny a zabraňují vzniku nových.

Další léčbou cholelitiázy je tzv. litotripse extrakorporální rázovou vlnou – jedná se o rozbíjení kamenů, které jsou pak rozpuštěny žlučovými kyselinami. Vhodnější je ale pro jednotlivé žlučové kameny než při mnohočetném výskytu.

K odstranění zaseklého kamínku v žlučových cestách využívají gastroenterologové tzv. ERCP – endoskopickou retrográdní cholangio-pankreatografii. Při této diagnosticko-terapeutické metodě se zavede endoskop ústy pacienta přes žaludek do duodena (dvanáctníku – začátek tenkého střeva), do žlučových cest se endoskop dostane přes společný vývod žlučovodu a slinivky břišní.

Léky na bolest žlučníku bez receptu

V lékárně se dají zakoupit některá volně prodejná léčiva, která by měla ulevovat od bolesti. Isochol uvolňuje bolestivé křeče hladkých svalů žlučníku, žlučovodů a svěračů a dále podporuje vylučování žluče. Cholagol se může užívat při cholelitiáze, účinné látky jsou většinou rostlinného původu (blahovičníková silice, silice máty peprné, pigmenty z oddenku kurkumy dlouhé apod.). Dalším volně prodejným lékem na problémy se žlučníkem je Febichol.